Od stredy 1. júla do piatku 3. júla 2026 sa v Žiline uskutoční 14. ročník konferencie OSSConf. Komunitné podujatie organizuje Fakulta riadenia a informatiky Žilinskej univerzity v Žiline v spolupráci so Spoločnosťou pre otvorené informačné technológie, Československým sdružením uživatelů TeXu, Českou statistickou společností, Geokomunitou a spoločnosťou InoHub Energy.
Konferencia je bez vložného a zúčastniť sa jej môžete aktívne ako rečníci alebo pasívne ako diváci. Konferenčný program ráta so 8 sekciami (Kyberbezpečnosť, LaTeX & R, Open AI, Open GIS & Open Data, Open hardvér, OSS vo vzdelávaní, Vývoj OSS, Citizen Science) a 11 seminármi. Z konferencie sa plánuje vydať zborník recenzovaných príspevkov v plnom znení a abstraktov nerecenzovaných príspevkov (prednášok). Pravidelne aktualizované informácie o konferencii nájdete na webe OSSConf 2026.
Tematické okruhy Open GIS & Open Data & Citizen Science
- open source GIS softvér (užívateľské skúsenosti, vzdelávanie a výstupy v QGIS, gvSIG, GRASS, GeoServer apod.)
- open source webové mapové služby (študentské a komunitné geoaplikácie, geoportály štátnej správy a samosprávy, GIS hostingové služby)
- mapová a atlasová tvorba
- otvorené dáta (geografické/priestorové údaje, dáta verejne publikované bez obmedzení)
- projekty občianskej vedy orientované na geovedné disciplíny (OpenStreetMap, Missing Maps, StreetComplete, a.i.)
Ak ste sa chcete na žilinskej konferencii podeliť s komunitou o výsledky svojej práce, potom do štvrtka 30. apríla kontaktuje organizátora sekcie Mila Ofúkaného s názvom prednášky a textom abstraktu. Následne budete pridaní do predbežného programu. Registrácia príspevkov do blokov Open GIS & Open Data & Citizen Science je už uzavretá, pretože je naplnená kapacita.
Predbežný geografický program
1. júla 2026
12:00 – 15:30 prednášky Open GIS & Open Data
Ondřej Ledvinka: Moderní postupy paralelizace zpracování rastrových geodat v R
Petra Kuncová, Helena Koláčková: Český statistický úřad jako užitečný zdroj informací
Martin Černý: DataStat – prezentační databáze ČSÚ
Martin Černý: Otevřená data ČSÚ
Michal Plánka: Prostorová analýza kriminality: od dat k pocitu bezpečí
Vladimír Jendrisek: Stav a problémy zverejňovania otvorených údajov v podmienkach územnej samosprávy
Jakub Šperka, Renata Ďuračiová, Tibor Lieskovský: Mapovanie pomocou YOLO: Open-source pracovný postup pre detekciu objektov pomocou YOLO a QGIS
Filip Cirbus: Turistická mapa pre tých, ktorí očakávajú viac ako len obyčajnú mapu
16:00 – 18:00 Ondřej Ledvinka: Proč zpracovávat geodata v R? (seminár)
2. júla 2026
08:00 – 11:30 prednášky Open GIS & Open Data & Citizen Science
Michal Lekýr: 3D scanovanie v praxi
Peter Márton, Romana Vaščáková, Marián Gogola: Využitie dát programu Strava Metro for Academic Researchers Program pri rozvoji cyklistickej infraštruktúry v Žiline a okolí
Jindra Lacko: Balíček RCzechia
Radim Tolasz: Stárnoucí vědec (klimatolog) v nové informační době
Zuzana Stožická: Otvorená veda a aktuálne výsledky prieskumov CVTI SR na využívanie otvoreného softvéru v slovenskom akademickom prostredí
Jakub Trojan: Občanská věda ve světe open GIS
Tereza Srnečková: Mapathony v univerzitním prostředí
Katarína Skokanová: Od bádateľských aktivít k občianskej vede: mobilné aplikácie a otvorené dáta v environmentálnej výchove
14:00 – 15:30 prednášky Open GIS & Open Data
Pavel Herich: Vznik knihy Atlas Demänovských jaskýň
Martin Budaj: TeX a MetaPost pod zemou: tvorba máp jaskýň v programe Therion
Patrik Brigant: Open source aplikácie v humanitárnom mapovaní
16:00 – 19:00 Peter Márton, Miloslav Ofúkaný, Jakub Trojan: Missing Maps Mapathon Žilina #23 (seminár)
3. júla 2026
08:00 – 11:00 Miloslav Ofúkaný: StreetComplete Žilina #3 (terénne mapovanie mimo areálu fakulty)
Abstrakty
Patrik Brigant: Open source aplikácie v humanitárnom mapovaní
Zaujímalo Vás niekedy aké nástroje sa používajú pri mapovaní oblastí zasiahnutými epidémiami či prírodnými katastrofami? Predstavíme si tie, ktoré používajú Lekári bez hraníc a podobné neziskové humanitárne organizácie zaoberajúce sa vytváraním podkladovej mapy OpenStreetMap v miestach postihnutými týmito nešťastiami.
Martin Budaj: TeX a MetaPost pod zemou: tvorba máp jaskýň v programe Therion
V príspevku ukážeme, prečo je na tvorbu máp jaskýň žiaduca flexibilita MetaPostu a plain TeXu. Aj pri týchto nástrojoch narážame na ich limity, ktoré sa však (väčšinou) dajú prekonať. Na príkladoch predstavíme, ako sú definované mapové znaky a ako sú implementované napr. unicode texty, tieňovanie a priehľadnosť v MetaPoste alebo ako sa skladá komplexná mapa v plain TeXu s podporou správy farieb a georeferencovaných PDF.
Filip Cirbus: Turistická mapa pre tých, ktorí očakávajú viac ako len obyčajnú mapu
Už je to dávno, čo ľudia začali používať papierové mapy. Aj v dnešnej dobe sa nájdu ľudia, ktorí na papierovú mapu nedajú dopustiť. Vyskúšali ste už ale online mapy? Poznáte už všetky? Chcete od digitálnej mapy viac ako vám aktuálne ponúka? Príďte spoznať mapový portál freemap.sk a jeho funkcie, ktoré vám chýbajú, alebo ste ani nevedeli, že ich potrebujete!
Martin Černý: DataStat – prezentační databáze ČSÚ
Novou hlavní prezentační databází Českého statistického úřadu se stal DataStat, který nabízí uživatelům data ve formě vícedimenzionálních datových sad. Uživatelé mohou stahovat celé sady ve formátech CSV či JSON, nebo si interaktivně vybírat konkrétní ukazatele a položky dimenzí. Databáze umožňuje export do formátů XLSX, CSV, JSON i HTML, ukládání vlastních výběrů s automatickými aktualizacemi a emailovým upozorněním, a v neposlední řadě i stahování dat prostřednictvím API.
Martin Černý: Otevřená data ČSÚ
Český statistický úřad zveřejňuje širokou škálu otevřených dat – od statistických dat a jejich metadat až po informace z úřední desky či nabídky volných míst. Největší část dat je dostupná prostřednictvím databáze DataStat v otevřených formátech CSV a JSON. Geograficko-statistická data jsou publikována ve Statistickém geoportálu ČSÚ a na Datovém portálu GIS. Všechny datové sady jsou zároveň automaticky evidovány v Národním katalogu otevřených dat.
Pavel Herich: Vznik knihy Atlas Demänovských jaskýň
Ako sa dá zmapovať 500 jaskýň v jednej doline? Akú úlohu v tom zohrávajú mobilné (SLAM-based) lidary a ako obstáli superlacné resp. kvalitné GNSS RTK systémy? Predstavíme možnosti slovenského softvéru Therion pre tvorbu speleologickej dokumentácie, vytváranie komplexných modelov jaskýň s povrchom a tiež možnú budúcnosť jaskynného mapovania.
Vladimír Jendrisek: Stav a problémy zverejňovania otvorených údajov v podmienkach územnej samosprávy
Napriek tomu, že otvorené údaje majú moc odbúravať byrokraciu a zlepšovať služby pre občanov, v slovenskej samospráve tento potenciál zatiaľ nie je využitý. štúdia Najvyššieho kontrolného úradu SR z roku 2025 odhalila nelichotivý stav: zatiaľ čo väčšie mestá a VÚC sa snažia, u malých obcí zverejňuje využiteľné dáta menej ako 1 % z nich.
Hoci Slovensko prijalo medzinárodné záväzky už v roku 2011, reálny pokrok je pomalý a nesystematický. Ak chceme modernú a transparentnú samosprávu, musíme začať vnímať dáta ako strategickú prioritu, nie ako administratívnu záťaž.
Petra Kuncová, Helena Koláčková: Český statistický úřad jako užitečný zdroj informací
ČSÚ je jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů dat v České republice. Hlavním přístupovým bodem je webová prezentace ČSÚ, která prošla v roce 2024 zásadní změnou struktury i grafiky. Data poskytovaná ČSÚ mají velmi důležitou vlastnost – jsou metadatově popsaná a splňují standardy požadované v rámci evropského statistického systému. Data nabízí ČSÚ v různých podobách – od jednoduchých html tabulek až po celé databáze, a to vše v různých formátech včetně formátu otevřených dat. Relativně novou formou poskytování údajů je Geoportál ČSÚ, který nabízí nejen zajímavé vizualizace, ale také nový Datový portál GIS – novou platformu pro diseminaci datových sad s geograficko-statistickým obsahem v souladu s otevřenou formální normou (opendata).
Jindra Lacko: Balíček RCzechia
Předmětem příspěvku je úvod do problematiky prostorových dat – v čem jsou stejná jako ostatní a jak se liší – v kontextu statistického programovacího jazyka R. Ukážeme si, jak a kde prostorová data hledat a najít, a představíme několik technik přínosných pro statistickou praxi: tvorbu přesvědčivých vizuálů (kreslení map) a přípravu vstupů pro další analýzu, jako jsou distanční matice a matice sousedství. Techniky si ukážeme na reálných datasetech z oblasti geomarketingu, dopravního modelování a výzkumu dlouhověkosti.
Ondřej Ledvinka: Moderní postupy paralelizace zpracování rastrových geodat v R – případ kombinace tidyverse a balíčku terra
Rastrová geodata a jejich sady jsou zvláště v dnešní době velmi velká na to, aby se vešla do paměti standardní pracovní stanice celá. V moderních balíčcích určených ke zpracování rastrových geodat v R jsou proto voleny strategie, které jsou ve srovnání s klasickým zpracováním dat v R dosti nezvyklé. Může jít o tvorbu dočasných souborů, využití funkcí psaných v C++, načítání hodnot rastru ze souboru po částech apod. V neposlední řadě lze volit paralelizaci procesu zpracování rastrových geodat, pokud to situace umožňuje.
Jakmile však přejdeme k těmto postupům, můžeme narazit na několik problémů, které souvisí s objektem v globálním prostředí, jenž se velmi často pouze odkazuje na data uložená na disku v podobě souboru. Z tohoto důvodu nefungují klasické postupy serializace objektu a ukládání dat do RDS souborů. Toto rovněž souvisí i s paralelizací procesu zpracování většího množství rastrových souborů. Za kombinace přístupů tidyverse a funkcí balíčku terra si ukážeme, jak efektivně pracovat s velkým množstvím rastrových geodat v R.
Představíme si postupy sbalování pomocí funkce terra::wrap(), kde je možné namísto načítání dat do paměti stále volit i odkazování se na hodnoty v souboru. S tím jsou spjaty možnosti serializace a ukládání do RDS souboru, jednak zprovoznění efektivní paralelizace procesu přes více souborů, resp. více vrstev rastrového objektu. Samotnou paralelizaci budeme provádět přes funkce moderního balíčku mirai, jež jsou ve formě funkce in_parallel() experimentálně implementovány do postupů funkcionálního programování prostřednictvím balíčku purrr, který je součástí základního tidyverse. Efektivitu paralelizace můžeme měřit časem stráveným od začátku do konce procesu, což umožní porovnání s funkcemi, které využívají C++. Obecně se nevyplácí proces paralelizovat, pokud lze využít funkci implementovanou v C++, ale mohou existovat i výjimky.
Praktické ukázky budou probíhat nad rastrovými geodaty scénářů vybraných regionálních klimatických modelů, která lze získat z Climate Data Store služby Climate Change Service (C3S) evropského programu Copernicus.
Příspěvek je podpořen Technologickou agenturou České republiky (TA ČR), projekty SS02030040 „Predikce, hodnocení a výzkum citlivosti vybraných systémů, vlivu sucha a změny klimatu v Česku (PERUN)“ a SS02030018 „Centrum pro krajinu a biodiverzitu (DivLand)“.
Ondřej Ledvinka: Proč zpracovávat geodata v R? A jak na to? … aneb pryč s drahými GIS nástroji!
Nechceš se zdržovat s vizuálním GISem a nebaví tě tlačítka, jejichž význam ti uniká? Otravuje tě komerční software a nechce se ti řešit licence? Chceš zpracovávat geodata zdarma? Potom je tady jazyk R, ke kterému se váže poměrně velké množství balíčků určených právě pro zacházení a zpracování geodat. Nachází se zde podpora jak vektorových, tak rastrových geodat a samozřejmostí jsou nástroje pro tvorbu map a jejich export do souborů určených pro publikace. Velmi hezky vypadají např. tzv. facety map.
Pokud nestačí nativní geoprocessingové nástroje pro R, existují postupy, jak si do něj načíst mnoho dalších z externích GIS aplikaci či knihoven. Podporovány jsou QGIS, SAGA GIS, GRASS GIS, GDAL, PDAL, PCRaster a další poskytovatelé. Využijeme-li k R možnosti moderní paralelizace, stává se z něj poměrně rychlý nástroj. A to nejen pro lokální zpracování na pracovní stanici, ale také při nasazení R na servery. Výjimkou není ani propojení R s cloudovým zpracováním geodat (např. v Google Earth Engine).
Seminář bude sloužit k demonstraci vybraných vyjmenovaných aspektů jazyka R, probíhat bude s využitím IDE RStudio v počítačové učebně. Workshop je určen pro začátečníky a mírně pokročilé, kteří zvládají alespoň základy přístupů tidyverse v R.
Michal Lekýr: 3D scanovanie v praxi
Táto prednáška sa zameriava na praktické využitie 3D skenovania veľkých objektov, ako aj menších priestorov – priestorov v miestnosti – pomocou laserového skenera Leica ScanStation P30. Tieto metódy sa vzťahujú aj na iné značky laserových skenerov, ktoré sa v dnešnej dobe stávajú veľmi populárnymi a cenovo dostupnejšími. Prezentácia sa zaoberá metodologickými aj technickými aspektmi získavania priestorových údajov, s osobitným dôrazom na plánovanie merania, umiestnenie skenera, redukciu zakrytých oblastí, registráciu viacerých skenov a následné spracovanie údajov z mračna bodov.
Prednáška predstavuje kompletný pracovný postup používaný pri dokumentácii veľkých a geometricky zložitých objektov, kde je potrebné vyvážiť presnosť merania, hustotu bodov, čas získavania a celkový objem zozbieraných údajov. Pozornosť sa venuje aj bežným výzvam, s ktorými sa stretávame pri reálnych úlohách skenovania, ako je obmedzená dostupnosť, zatienené alebo skryté oblasti, reflexné alebo inak problematické povrchy a potreba optimalizácie pozícií skenovania pre získanie kompletných a spoľahlivých súborov údajov.
Dôležitá časť prezentácie je venovaná spracovaniu a analýze získaných údajov pomocou softvérových nástrojov s otvoreným zdrojovým kódom. Zvláštny dôraz sa kladie na CloudCompare, ktorý poskytuje robustné prostredie pre prácu s bodovými mračnami vrátane filtrovania, registrácie, segmentácie, vizualizácie, analýzy vzdialeností a porovnávania naskenovaných súborov údajov. Okrem toho sú stručne predstavené aj ďalšie open-source riešenia, ako napríklad MeshLab, ako užitočné nástroje na ďalšie spracovanie, generovanie sietí, optimalizáciu modelov a prípravu údajov na prezentáciu alebo archiváciu.
Cieľom prednášky je demonštrovať, že open-source softvér nie je len doplnkovou možnosťou, ale v mnohých prípadoch efektívnou a plne relevantnou súčasťou pracovného postupu 3D dokumentácie. Zároveň zdôrazňuje, že kvalita výsledkov pri rozsiahlom 3D skenovaní závisí nielen od technických parametrov samotného skenera, ale aj od celkovej metodiky merania, stratégie registrácie údajov a výberu vhodných nástrojov na spracovanie.
Tieto metódy boli testované v reálnych podmienkach, najmä pri skenovaní a dokumentácii historických budov a pamiatkových lokalít vrátane Budatínskeho hradu, Bojnického hradu a mnohých ďalších.
Peter Márton, Romana Vaščáková, Marián Gogola: Využitie dát programu Strava Metro for Academic Researchers Program pri rozvoji cyklistickej infraštruktúry v Žiline a okolí
Tento príspevok prezentuje inovatívny prístup k podpore manažérskeho rozhodovania v oblasti regionálneho rozvoja a udržateľnej mobility pomocou geografických informačných systémov (GIS). Základom štúdie sú unikátne, anonymizované Big Data získané v rámci prestížneho globálneho programu Strava Metro for Academics, do ktorého bol projekt Fakulty riadenia a informatiky UNIZA vybraný ako jeden z desiatich celosvetovo podporených projektov.
Výskum sa zameriava na analýzu intenzity a preferencií cyklistickej dopravy v meste Žilina a na kľúčovej regionálnej tepne – Vážskej cyklomagistrále. Práca využíva dáta o reálnom pohybe používateľov aplikácie Strava v období rokov 2021 až 2026, čo umožňuje identifikovať kritické miesta, cyklistické uzly a úseky s najvyšším potenciálom pre rozvoj infraštruktúry. Proces spracovania a priestorovej analýzy dát je realizovaný s využitím open-source technológií. Na ukladanie a pokročilé dopytovanie nad rozsiahlymi súbormi priestorových dát je využitá databáza PostgreSQL s nadstavbou PostGIS, pričom vizualizácia a analytické výstupy sú spracované v prostredí QGIS s podporou knižnice GDAL.
Významnou pridanou hodnotou projektu je jeho priame prepojenie s praxou prostredníctvom spolupráce so Žilinským samosprávnym krajom a mestom Žilina. Výstupy z analýz slúžia ako objektívny podklad pre strategické plánovanie samospráv pri zvyšovaní atraktivity cykloturistických trás a zefektívňovaní mestskej cyklodopravy. Článok zároveň reflektuje skúsenosti z projektovej výučby na inžinierskom stupni štúdia, kde študenti pracujú s reálnymi dátovými sadami pri riešení komplexných úloh smart city konceptov
Peter Márton, Miloslav Ofúkaný, Jakub Trojan: Missing Maps Mapathon Žilina #23
Počas mapathonu sa účastníci venujú digitálnemu mapovaniu neobjavených miest (tzv. Missing maps) na svete. Používajú pritom open source nástroje v online prostredí OpenStreetMap, pomocou ktorých vytvárajú mapové vrstvy budov a ciest na podklade satelitných snímok. Úplní začiatočníci sa môžu naučiť pracovať s mapovým editorom a skúsenejší užívatelia môžu využívať pokročilejšie online nástroje. Ak nemáte skúsenosti s digitálnym mapovaním, tak to vôbec nie je prekážka. Všetko sa naučíte na mieste. Po krátkom úvodnom školení budeme všetci spoločne mapovať. Pokiaľ ešte nemáte účet na OpenStreetMap, vytvorte si ho. Máme k dispozícii počítače v počítačovom laboratóriu, ale ak chcete, doneste si vlastný počítač a myš. Zúčastniť sa budete môcť nielen prezenčne ale aj online.
Miloslav Ofúkaný: StreetComplete Žilina #3
StreetComplete je mobilná aplikácia pre telefóny a tablety s Androidom, ktorý sa používa na mapovanie v teréne a získané údaje zapisuje priamo do OpenStreetMap (OSM). StreetComplete je vytvorená špeciálne pre začiatočníkov, pretože na prispievanie do tejto aplikácie nie sú potrebné žiadne predchádzajúce znalosti o OSM. Okrem toho obsahuje aj gamifikáciu a štatistiky, ktorých cieľom je predstaviť a inšpirovať používateľov, aby sa hlbšie ponorili do mapovania. Zobrazuje miesta, kde je možné pridať údaje do OSM ako špendlíky úloh na mape. Každá z týchto úloh sa dá ľahko vyriešiť zodpovedaním jednoduchej otázky, napr. „Je táto ulica osvetlená?“. Zadané odpovede sa potom spracujú a priamo nahrajú do databázy na OSM užívateľské meno. Na rozdiel od väčšiny ostatných editorov OSM sa teda skutočné údaje nezobrazujú priamo na mape a nie je možné meniť žiadnu geometriu (okrem rozdelenia ciest). Prispievanie do tejto aplikácie sa deje predovšetkým zodpovedaním týchto úloh.
Michal Plánka: Prostorová analýza kriminality: od dat k pocitu bezpečí
Přednáška se zaměřuje na prostorovou analýzu kriminality s důrazem na rozdíl mezi registrovanou a latentní kriminalitou. Zatímco registrovaná kriminalita vychází z oficiálních statistik (např. data Policie ČR prezentovaná prostřednictvím mapových portálů), latentní kriminalita odráží subjektivní vnímání bezpečnosti obyvatel, které lze zachytit pomocí pocitového mapování. Cílem je ukázat, jak se tyto dva pohledy na bezpečnost v prostoru liší, kde se naopak překrývají a jaké faktory mohou tyto rozdíly ovlivňovat. Součástí přednášky bude také práce s otevřenými daty o kriminalitě a trestech odnětí svobody poskytovanými Ministerstvem spravedlnosti a jejich využití v prostředí GIS. Představeny budou základní analytické přístupy a vizualizační techniky, které umožňují lépe porozumět prostorovým vzorcům kriminality a podpořit rozhodování v oblasti veřejné bezpečnosti, urbanismu či regionálního rozvoje.
Katarína Skokanová (Katedra ekológie a environmentalistiky, Fakulta prírodných vied a informatiky, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre): Od bádateľských aktivít k občianskej vede: mobilné aplikácie a otvorené dáta v environmentálnej výchove
Bádateľské aktivity sú v slovenských školách čoraz rozšírenejšou pedagogickou praxou – učitelia ich poznajú, využívajú a rozvíjajú. Výskumná otázka v bádateľskom vyučovaní slúži hlavne žiakovi; v občianskej vede slúži viac spoločnosti – a jej odpoveď môže ovplyvniť ochranu prírody aj verejné rozhodovanie. Analýza príspevkov z konferencie ŽiVEKo 2025 ukazuje, že 22 % žiackych bádateľských príspevkov spĺňa kritériá aktívnej participácie na zbere dát aj reálneho vedeckého výsledku – chýba im výlučne zdieľanie dát s vedeckou komunitou. Tento prechod umožňuje zámerné napojenie na existujúcu infraštruktúru otvorených dát prostredníctvom voľne dostupných mobilných aplikácií pre iOS aj Android – ako iNaturalist, GLOBE Observer, eBird, či Pl@ntNet – využiteľných priamo na tabletoch počas vyučovania vonku. Školské projekty občianskej vedy môžu zároveň prirodzene integrovať viacero predmetov, čo ich robí ideálnym nástrojom projektového vyučovania – a dáva učeniu sa o ich životnom prostredí zmysel presahujúci hranice triedy.
Zuzana Stožická: Otvorená veda a aktuálne výsledky prieskumov CVTI SR na využívanie otvoreného softvéru v slovenskom akademickom prostredí
Centrum vedecko-technických informácií SR už od roku 2017 prostredníctvom Kontaktnej kancelárie pre open access aktívne propaguje princípy otvorenej vedy na Slovensku, tvorí a prekladá vzdelávacie materiály, organizuje podujatia a podporuje dobrú prax vo všetkých aspektoch otvorenej vedy, od vedeckého publikovania, cez otvorené vzdelávacie zdroje, výskumné dáta, otvorené IT nástroje, zodpovedné hodnotenie vedy, až po občiansku vedu. V súlade s Národnou stratégiou pre otvorenú vedu na roky 2021-2028 sme v roku 2025 uskutočnili pilotný prieskum využívania otvorených IT nástrojov na Univerzite Komenského v Bratislave a v roku 2026 celoslovenský prieskum ekosystému otvorenej vedy, ktorý mapuje úroveň povedomia, postojov a aplikovania otvorených postupov v slovenskom akademickom prostredí. Budeme diskutovať o najvýznamnejších výsledkoch týchto prieskumov a ich implikáciách pre nasledujúcu stratégiu rozvoja otvorenej vedy na Slovensku.
Tereza Srnečková: Mapathony v univerzitním prostředí
Mapathony představují formu zapojení veřejnosti do aktivit občanské vědy, která kombinuje prvky neformálního vzdělávání, dobrovolnictví a práce s geodaty. Předložený příspěvek vychází z probíhající studie založené na sérii šesti mapathonů realizovaných v univerzitním prostředí na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Výzkum sleduje různé aspekty účasti, včetně motivace, vnímaného přínosu, bariér a následného zapojení účastníků do mapování, a to prostřednictvím dotazníkového šetření doplněného o sledování aktivity účastníků po skončení akce. Předběžné výsledky poukazují na faktory, které mohou ovlivňovat motivaci účastníků a jejich ochotu pokračovat v mapování i po skončení akce a identifikují vybrané bariéry spojené s účastí a zapojením se. Příspěvek přispívá k diskusi o roli mapathonů v univerzitním prostředí a nabízí další poznatky využitelné pro jejich optimalizaci.
Jakub Šperka, Renata Ďuračiová, Tibor Lieskovský: Mapovanie pomocou YOLO: Open-source pracovný postup pre detekciu objektov pomocou YOLO a QGIS
Príspevok prezentuje open-source pracovný postup pre automatizovanú detekciu objektov z geopriestorových dát s využitím modelov YOLOv26 a YOLOv11 (You Only Look Once). Dôraz je kladený na integráciu metód počítačového videnia do prostredia GIS a na reprodukovateľnosť celého procesu spracovania. Metodika je demonštrovaná na dvoch typoch dát: digitálnych modeloch reliéfu (DMR) odvodených z leteckého laserového skenovania (LLS) so špecializovanou vizualizáciou pre detekciu archeologických mohýl a ortofotomozaikách pre detekciu bazénov. Vstupné rastre sú transformované na dlaždice (640×640 pixelov), pričom anotácie sú generované z geopriestorových vektorových dát a konvertované do kompatibilného tvaru pre tréning modelov YOLO.
Tréning a inferencia prebiehajú s využitím open-source nástrojov (Ultralytics YOLO, Python knižnice ako Rasterio a GeoPandas), pričom detekcia na veľkoformátových dátach je realizovaná pomocou „sliding window“ prístupu. Výsledky sú transformované späť do geopriestorového formátu (GeoPackage), čo umožňuje ich priame využitie v GIS analýzach a tvorbe výstupov. Navrhnutý postup demonštruje, že open-source riešenia poskytujú škálovateľný a flexibilný prístup k detekcii rôznych typov objektov v geopriestorových dátach.
Táto práca bola podporená Agentúrou na podporu výskumu a vývoja na základe zmluvy č. APVV-22-0151 a projektom Vedeckej grantovej agentúry MŠVVaM SR a SAV, VEGA č. 1/0626/25.
Radim Tolasz (Český hydrometeorologický ústav): Stárnoucí vědec (klimatolog) v nové informační době
Výsadou stáří je možnost, a dokonce i povinnost, ohlížet se do minulosti a hodnotit. Dnes už nikdo nepochybuje, že neznalost historie nám přináší opakování již známých chyb. Poslouchejme tedy starší a zkušenější. Dnes se do vyššího věku dostávají pamětníci začátků překotného rozvoje programování, osobní výpočetní techniky a počítačů v kapse, které již ne úplně přesně označujeme jako telefony. Tento vývoj dramaticky změnil i klimatologii z vědy o minulosti na vědu o aktuálním stavu a budoucím vývoji podnebí. Z papírových výkazů jsme se postupně přes vysílačky, dálnopisy a pevné linky dostali k online datovým úložištím, které aktualizujeme minimálně každou hodinu, častěji i každých 10 minut nebo každou minutu. Od tužky a kalkulačky jsme se přes Fortran, Basic, C++ dostali ke skriptovacím jazykům JavaScript, R, Python a dalším.
Potřebujete dnes pracovat s klimatologickými daty? Ukážeme si jak na to. Datové zdroje jsou dostupné ve formě OpenData, prezentace bývá standardně v tabulkách, grafech nebo mapách a jednoduché aplikace nám připraví AI.
Jakub Trojan: Občanská věda ve světe open GIS
Občanská věda (citizen science) prožívá v posledních letech výrazný rozmach, přičemž klíčovou roli v tomto procesu hrají nástroje otevřeného GIS. Příspěvek se zaměřuje na průsečík těchto dvou komunit: jak open-source geoinformační technologie demokratizují vědecký výzkum a umožňují veřejnosti aktivně přispívat k tvorbě i analýze geografických dat. Diskutovány budou rovněž výzvy spojené s kvalitou dat generovaných občanskými vědci a metody jejich validace v prostředí open GIS. Příspěvek zhodnotí potenciál citizen science pro akademický výzkum i pro potřeby veřejné správy – zejména v kontextu regionálního rozvoje. Cílem je inspirovat účastníky k využití synergií mezi open GIS komunitou a komunitou citizen science a ukázat, že otevřený software a otevřená data nejsou jen technickým nástrojem, ale i prostředkem pro demokratizaci vědy a posílení občanské participace ve výzkumu.