Priaznivcom otvorených geografických informačných systémov a verejne dostupných údajov ponúkame zaujímavosti z prípravy žilinskej konferencie OSSConf – Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach. Zostavujeme predbežný geografický program (prednášky, semináre, terénne mapovanie) a sumarizujeme abstrakty blokov Open GIS & Open Data & Citizen Science. Aktualizácia 09.04.2026.
Od stredy 1. júla do piatku 3. júla 2026 sa v Žiline uskutoční 14. ročník konferencie OSSConf. Komunitné podujatie organizuje Fakulta riadenia a informatiky Žilinskej univerzity v Žiline v spolupráci so Spoločnosťou pre otvorené informačné technológie, Československým sdružením uživatelů TeXu, Českou statistickou společností, Geokomunitou a spoločnosťou InoHub Energy.
Konferencia je bez vložného a zúčastniť sa jej môžete aktívne ako rečníci alebo pasívne ako diváci. Konferenčný program ráta so 7 sekciami (Kyberbezpečnosť, LaTeX & R, Open AI, Open GIS & Open Data, Open hardvér, OSS vo vzdelávaní, Vývoj OSS) a 11 seminármi. Z konferencie sa plánuje vydať zborník recenzovaných príspevkov v plnom znení a abstraktov nerecenzovaných príspevkov (prednášok). Pravidelne aktualizované informácie o konferencii nájdete na webe OSSConf 2026.
Tematické okruhy Open GIS & Open Data & Citizen Science
- open source GIS softvér (užívateľské skúsenosti, vzdelávanie a výstupy v QGIS, gvSIG, GRASS, GeoServer apod.)
- open source webové mapové služby (študentské a komunitné geoaplikácie, geoportály štátnej správy a samosprávy, GIS hostingové služby)
- mapová a atlasová tvorba
- otvorené dáta (geografické/priestorové údaje, dáta verejne publikované bez obmedzení)
- projekty občianskej vedy orientované na geovedné disciplíny (OpenStreetMap, Missing Maps, StreetComplete, a.i.)
Ak sa chcete na žilinskej konferencii podeliť s komunitou o výsledky svojej práce, potom do piatku 17. apríla kontaktuje organizátora sekcie Mila Ofúkaného s názvom prednášky a textom abstraktu. Následne budete pridaní do predbežného programu.
Predbežný geografický program
1. júla 2026
12:00 – 15:30 prednášky Open GIS & Open Data
Ondřej Ledvinka: Moderní postupy paralelizace zpracování rastrových geodat v R
Petra Kuncová, Helena Koláčková: Český statistický úřad jako užitečný zdroj informací
Martin Černý: DataStat – prezentační databáze ČSÚ
Martin Černý: Otevřená data ČSÚ
Peter Márton: Využitie GIS pre podporu manažérskeho rozhodovania
Michal Plánka: Prostorová analýza kriminality: od dat k pocitu bezpečí
Vladimír Jendrisek: Stav a problémy zverejňovania otvorených údajov v podmienkach územnej samosprávy
Jakub Šperka: Detekcia archeologických prvkov a bazénov pomocou modelov počítačového videnia YOLO26
Filip Cirbus: Turistická mapa pre tých, ktorí očakávajú viac ako len obyčajnú mapu
16:00 – 18:00 Ondřej Ledvinka: Proč zpracovávat geodata v R? (seminár)
2. júla 2026
09:00 – 11:30 prednášky Open GIS & Open Data & Citizen Science
Jindra Lacko: Balíček RCzechia
Radim Tolasz: Stárnoucí vědec v nové informační době
Zuzana Stožická: Otvorená veda a aktuálne výsledky prieskumov CVTI SR na využívanie otvoreného softvéru v slovenskom akademickom prostredí
Jakub Trojan: Občanská věda ve světe open GIS
14:00 – 15:30 prednášky Open GIS & Open Data
Pavel Herich: Vznik knihy Atlas Demänovských jaskýň
Martin Budaj: TeX a MetaPost pod zemou: tvorba máp jaskýň v programe Therion
Patrik Brigant: Open source aplikácie v humanitárnom mapovaní
16:00 – 19:00 Peter Márton: Missing Maps Mapathon Žilina #23 (seminár)
3. júla 2026
08:00 – 11:00 Miloslav Ofúkaný: StreetComplete Žilina #3 (terénne mapovanie mimo areálu fakulty)
Abstrakty
Patrik Brigant: Open source aplikácie v humanitárnom mapovaní
Zaujímalo Vás niekedy aké nástroje sa používajú pri mapovaní oblastí zasiahnutými epidémiami či prírodnými katastrofami? Predstavíme si tie, ktoré používajú Lekári bez hraníc a podobné neziskové humanitárne organizácie zaoberajúce sa vytváraním podkladovej mapy OpenStreetMap v miestach postihnutými týmito nešťastiami.
Martin Budaj: TeX a MetaPost pod zemou: tvorba máp jaskýň v programe Therion
V príspevku ukážeme, prečo je na tvorbu máp jaskýň žiaduca flexibilita MetaPostu a plain TeXu. Aj pri týchto nástrojoch narážame na ich limity, ktoré sa však (väčšinou) dajú prekonať. Na príkladoch predstavíme, ako sú definované mapové znaky a ako sú implementované napr. unicode texty, tieňovanie a priehľadnosť v MetaPoste alebo ako sa skladá komplexná mapa v plain TeXu s podporou správy farieb a georeferencovaných PDF.
Filip Cirbus: Turistická mapa pre tých, ktorí očakávajú viac ako len obyčajnú mapu
Už je to dávno, čo ľudia začali používať papierové mapy. Aj v dnešnej dobe sa nájdu ľudia, ktorí na papierovú mapu nedajú dopustiť. Vyskúšali ste už ale online mapy? Poznáte už všetky? Chcete od digitálnej mapy viac ako vám aktuálne ponúka? Príďte spoznať mapový portál freemap.sk a jeho funkcie, ktoré vám chýbajú, alebo ste ani nevedeli, že ich potrebujete!
Martin Černý: DataStat – prezentační databáze ČSÚ
Novou hlavní prezentační databází Českého statistického úřadu se stal DataStat, který nabízí uživatelům data ve formě vícedimenzionálních datových sad. Uživatelé mohou stahovat celé sady ve formátech CSV či JSON, nebo si interaktivně vybírat konkrétní ukazatele a položky dimenzí. Databáze umožňuje export do formátů XLSX, CSV, JSON i HTML, ukládání vlastních výběrů s automatickými aktualizacemi a emailovým upozorněním, a v neposlední řadě i stahování dat prostřednictvím API.
Martin Černý: Otevřená data ČSÚ
Český statistický úřad zveřejňuje širokou škálu otevřených dat – od statistických dat a jejich metadat až po informace z úřední desky či nabídky volných míst. Největší část dat je dostupná prostřednictvím databáze DataStat v otevřených formátech CSV a JSON. Geograficko-statistická data jsou publikována ve Statistickém geoportálu ČSÚ a na Datovém portálu GIS. Všechny datové sady jsou zároveň automaticky evidovány v Národním katalogu otevřených dat.
Pavel Herich: Vznik knihy Atlas Demänovských jaskýň
Ako sa dá zmapovať 500 jaskýň v jednej doline? Akú úlohu v tom zohrávajú mobilné (SLAM-based) lidary a ako obstáli superlacné resp. kvalitné GNSS RTK systémy? Predstavíme možnosti slovenského softvéru Therion pre tvorbu speleologickej dokumentácie, vytváranie komplexných modelov jaskýň s povrchom a tiež možnú budúcnosť jaskynného mapovania.
Vladimír Jendrisek: Stav a problémy zverejňovania otvorených údajov v podmienkach územnej samosprávy
Napriek tomu, že otvorené údaje majú moc odbúravať byrokraciu a zlepšovať služby pre občanov, v slovenskej samospráve tento potenciál zatiaľ nie je využitý. štúdia Najvyššieho kontrolného úradu SR z roku 2025 odhalila nelichotivý stav: zatiaľ čo väčšie mestá a VÚC sa snažia, u malých obcí zverejňuje využiteľné dáta menej ako 1 % z nich.
Hoci Slovensko prijalo medzinárodné záväzky už v roku 2011, reálny pokrok je pomalý a nesystematický. Ak chceme modernú a transparentnú samosprávu, musíme začať vnímať dáta ako strategickú prioritu, nie ako administratívnu záťaž.
Petra Kuncová, Helena Koláčková: Český statistický úřad jako užitečný zdroj informací
ČSÚ je jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů dat v České republice. Hlavním přístupovým bodem je webová prezentace ČSÚ, která prošla v roce 2024 zásadní změnou struktury i grafiky. Data poskytovaná ČSÚ mají velmi důležitou vlastnost – jsou metadatově popsaná a splňují standardy požadované v rámci evropského statistického systému. Data nabízí ČSÚ v různých podobách – od jednoduchých html tabulek až po celé databáze, a to vše v různých formátech včetně formátu otevřených dat. Relativně novou formou poskytování údajů je Geoportál ČSÚ, který nabízí nejen zajímavé vizualizace, ale také nový Datový portál GIS – novou platformu pro diseminaci datových sad s geograficko-statistickým obsahem v souladu s otevřenou formální normou (opendata).
Jindra Lacko: Balíček RCzechia
Předmětem příspěvku je úvod do problematiky prostorových dat – v čem jsou stejná jako ostatní a jak se liší – v kontextu statistického programovacího jazyka R. Ukážeme si, jak a kde prostorová data hledat a najít, a představíme několik technik přínosných pro statistickou praxi: tvorbu přesvědčivých vizuálů (kreslení map) a přípravu vstupů pro další analýzu, jako jsou distanční matice a matice sousedství. Techniky si ukážeme na reálných datasetech z oblasti geomarketingu, dopravního modelování a výzkumu dlouhověkosti.
Ondřej Ledvinka: Moderní postupy paralelizace zpracování rastrových geodat v R – případ kombinace tidyverse a balíčku terra
Rastrová geodata a jejich sady jsou zvláště v dnešní době velmi velká na to, aby se vešla do paměti standardní pracovní stanice celá. V moderních balíčcích určených ke zpracování rastrových geodat v R jsou proto voleny strategie, které jsou ve srovnání s klasickým zpracováním dat v R dosti nezvyklé. Může jít o tvorbu dočasných souborů, využití funkcí psaných v C++, načítání hodnot rastru ze souboru po částech apod. V neposlední řadě lze volit paralelizaci procesu zpracování rastrových geodat, pokud to situace umožňuje.
Jakmile však přejdeme k těmto postupům, můžeme narazit na několik problémů, které souvisí s objektem v globálním prostředí, jenž se velmi často pouze odkazuje na data uložená na disku v podobě souboru. Z tohoto důvodu nefungují klasické postupy serializace objektu a ukládání dat do RDS souborů. Toto rovněž souvisí i s paralelizací procesu zpracování většího množství rastrových souborů. Za kombinace přístupů tidyverse a funkcí balíčku terra si ukážeme, jak efektivně pracovat s velkým množstvím rastrových geodat v R.
Představíme si postupy sbalování pomocí funkce terra::wrap(), kde je možné namísto načítání dat do paměti stále volit i odkazování se na hodnoty v souboru. S tím jsou spjaty možnosti serializace a ukládání do RDS souboru, jednak zprovoznění efektivní paralelizace procesu přes více souborů, resp. více vrstev rastrového objektu. Samotnou paralelizaci budeme provádět přes funkce moderního balíčku mirai, jež jsou ve formě funkce in_parallel() experimentálně implementovány do postupů funkcionálního programování prostřednictvím balíčku purrr, který je součástí základního tidyverse. Efektivitu paralelizace můžeme měřit časem stráveným od začátku do konce procesu, což umožní porovnání s funkcemi, které využívají C++. Obecně se nevyplácí proces paralelizovat, pokud lze využít funkci implementovanou v C++, ale mohou existovat i výjimky.
Praktické ukázky budou probíhat nad rastrovými geodaty scénářů vybraných regionálních klimatických modelů, která lze získat z Climate Data Store služby Climate Change Service (C3S) evropského programu Copernicus.
Příspěvek je podpořen Technologickou agenturou České republiky (TA ČR), projekty SS02030040 „Predikce, hodnocení a výzkum citlivosti vybraných systémů, vlivu sucha a změny klimatu v Česku (PERUN)“ a SS02030018 „Centrum pro krajinu a biodiverzitu (DivLand)“.
Ondřej Ledvinka: Proč zpracovávat geodata v R? A jak na to? … aneb pryč s drahými GIS nástroji!
Nechceš se zdržovat s vizuálním GISem a nebaví tě tlačítka, jejichž význam ti uniká? Otravuje tě komerční software a nechce se ti řešit licence? Chceš zpracovávat geodata zdarma? Potom je tady jazyk R, ke kterému se váže poměrně velké množství balíčků určených právě pro zacházení a zpracování geodat. Nachází se zde podpora jak vektorových, tak rastrových geodat a samozřejmostí jsou nástroje pro tvorbu map a jejich export do souborů určených pro publikace. Velmi hezky vypadají např. tzv. facety map.
Pokud nestačí nativní geoprocessingové nástroje pro R, existují postupy, jak si do něj načíst mnoho dalších z externích GIS aplikaci či knihoven. Podporovány jsou QGIS, SAGA GIS, GRASS GIS, GDAL, PDAL, PCRaster a další poskytovatelé. Využijeme-li k R možnosti moderní paralelizace, stává se z něj poměrně rychlý nástroj. A to nejen pro lokální zpracování na pracovní stanici, ale také při nasazení R na servery. Výjimkou není ani propojení R s cloudovým zpracováním geodat (např. v Google Earth Engine).
Seminář bude sloužit k demonstraci vybraných vyjmenovaných aspektů jazyka R, probíhat bude s využitím IDE RStudio v počítačové učebně. Workshop je určen pro začátečníky a mírně pokročilé, kteří zvládají alespoň základy přístupů tidyverse v R.
Peter Márton: Missing Maps Mapathon Žilina #23
Abstrakt bude doplnený neskôr.
Miloslav Ofúkaný: StreetComplete Žilina #3
Abstrakt bude doplnený neskôr.
Michal Plánka: Prostorová analýza kriminality: od dat k pocitu bezpečí
Přednáška se zaměřuje na prostorovou analýzu kriminality s důrazem na rozdíl mezi registrovanou a latentní kriminalitou. Zatímco registrovaná kriminalita vychází z oficiálních statistik (např. data Policie ČR prezentovaná prostřednictvím mapových portálů), latentní kriminalita odráží subjektivní vnímání bezpečnosti obyvatel, které lze zachytit pomocí pocitového mapování.
Cílem je ukázat, jak se tyto dva pohledy na bezpečnost v prostoru liší, kde se naopak překrývají a jaké faktory mohou tyto rozdíly ovlivňovat. Součástí přednášky bude také práce s otevřenými daty o kriminalitě a trestech odnětí svobody poskytovanými Ministerstvem spravedlnosti a jejich využití v prostředí GIS.
Představeny budou základní analytické přístupy a vizualizační techniky, které umožňují lépe porozumět prostorovým vzorcům kriminality a podpořit rozhodování v oblasti veřejné bezpečnosti, urbanismu či regionálního rozvoje.
Zuzana Stožická: Otvorená veda a aktuálne výsledky prieskumov CVTI SR na využívanie otvoreného softvéru v slovenskom akademickom prostredí
Centrum vedecko-technických informácií SR už od roku 2017 prostredníctvom Kontaktnej kancelárie pre open access aktívne propaguje princípy otvorenej vedy na Slovensku, tvorí a prekladá vzdelávacie materiály, organizuje podujatia a podporuje dobrú prax vo všetkých aspektoch otvorenej vedy, od vedeckého publikovania, cez otvorené vzdelávacie zdroje, výskumné dáta, otvorené IT nástroje, zodpovedné hodnotenie vedy, až po občiansku vedu. V súlade s Národnou stratégiou pre otvorenú vedu na roky 2021-2028 sme v roku 2025 uskutočnili pilotný prieskum využívania otvorených IT nástrojov na Univerzite Komenského v Bratislave a v roku 2026 celoslovenský prieskum ekosystému otvorenej vedy, ktorý mapuje úroveň povedomia, postojov a aplikovania otvorených postupov v slovenskom akademickom prostredí. Budeme diskutovať o najvýznamnejších výsledkoch týchto prieskumov a ich implikáciách pre nasledujúcu stratégiu rozvoja otvorenej vedy na Slovensku.
Jakub Šperka: Detekcia archeologických prvkov a bazénov pomocou modelov počítačového videnia YOLO26
Abstrakt bude doplnený neskôr.
Radim Tolasz: Stárnoucí vědec v nové informační době
Abstrakt bude doplnený neskôr.
Jakub Trojan: Občanská věda ve světe open GIS
Občanská věda (citizen science) prožívá v posledních letech výrazný rozmach, přičemž klíčovou roli v tomto procesu hrají nástroje otevřeného GIS. Příspěvek se zaměřuje na průsečík těchto dvou komunit: jak open-source geoinformační technologie demokratizují vědecký výzkum a umožňují veřejnosti aktivně přispívat k tvorbě i analýze geografických dat. Diskutovány budou rovněž výzvy spojené s kvalitou dat generovaných občanskými vědci a metody jejich validace v prostředí open GIS. Příspěvek zhodnotí potenciál citizen science pro akademický výzkum i pro potřeby veřejné správy – zejména v kontextu regionálního rozvoje. Cílem je inspirovat účastníky k využití synergií mezi open GIS komunitou a komunitou citizen science a ukázat, že otevřený software a otevřená data nejsou jen technickým nástrojem, ale i prostředkem pro demokratizaci vědy a posílení občanské participace ve výzkumu.